CD Sirbu / Eugenio / Nicolas / Pinciotti – Reverie

Vlastní náklad, 2025   06.05.2025

Nejdříve představím aktéry. Pianista a skladatel Stefan Sirbu pochází z Moldavska, ale žije ve francouzském Štrasburku a hraje často i ve Spojených státech. Již přes dvacet let koncertuje, přičemž sdílel pódium například s Lawrencem Clarkem, Duanem Eubanksem, Darrellem Greenem, Perico Sambeatem či Danielem Torresem. V jeho hudbě nalezneme výrazný otisk východoevropských skladatelů vážné hudby, kteří ovlivnili jeho hudební cítění a kompoziční rukopis. Tenorsaxofonistka Julieta Eugenio pochází z Argentiny, ale od roku 2013 žije v New Yorku. Proslula svým vřelým, teplým a expresivním tónem a spolupracovala kupříkladu s Johnnym O´Nealem, Royem Hargrovem a Ericem Reedem. Původem Francouzský kontrabasista Clovis Nicolas je již stálicí newyorské jazzové scény a hrál mimo jiné s Herbiem Hancockem, Peterem Bernsteinem a Curtisem Fullerem. Bubeník Anthony Pinciotti byl představitelem hluboce expresivních a všestranných hráčů, jehož umění využívali takové jazzové hvězdy, jako James Moody, Dr. Lonnie Smith, Joe Lovano a Kenny Werner. Minulý čas je tu bohužel na místě, neboť tragicky zemřel 30. prosince 2024, a to ve věku 49 let, a vydání alba se tak již nedožil. Tato čtveřice se sešla v legendárních Tedesco Studios v New Yorku. Stalo se tak tři roky po vydání pozitivně přijatého Sirbuova debutu Autumn Whispers. Tentokrát pianista toužil po hvězdné mezinárodní sestavě, což se mu splnilo mírou vrchovatou. Takto vzešlá hudba představuje esenci klasického jazzu s uklidňující, všeobjímající texturou. S grácií a dokonalou synergií spojují minulost a současnost, evropskou tradici s americkým jazzem. Novinka obsahuje sedm Sirbuových kompozic. Tři z nich nejsou zcela nové. Což nebylo z nouze, ale proto, aby výše zmíněná fúze přístupů vynikla naplno. Baladická skladba Elsa Au Miroir zní na autorově předchozí desce; nová verze je dynamičtější, protože tu zní výhradně elektrické piano. No Worries zkomponoval Sirbu v roce 2019 pro projekt Riesling Da Groove s nadžánrovým basilejským trumpetistou Jonathanem Jamesem. Pandemie ale realizaci zastavila, a tak se ji pianista rozhodl nahrát na nové album. Vyznačuje se lehkým švihem, saxofon je hladivý, klavír bezstarostný a nádherně melodický, rytmika plyne nevzrušeně, s úsměvem. Nejstarší kompozicí je V.S.T. (zkratka pro Valse Sans Titre, čili Valčík bez názvu), již Sirbu napsal před dvaceti lety. Nikdy nechybí na jeho koncertech, ale nahrána byla teprve nyní. Album otevírá Drydown, první z nových skladeb, evokující to nejlepší od Dextera Gordona. Titulní Reverie (Snění za bílého dne) autor napsal speciálně pro saxofonistku a nechal její tón vzlétnout až k chorálové kráse. Sirbu se nijak netajil tím, že několik měsíců předtím byl pohlcen nahrávkami chorálů J.S.Bacha. Sweet je uvolněný groovy kus se záměrně sladkou popovou melodií. That Very Vienne odráží stav mysli studenta (bezpochyby autora), který navštívil známý jazzová festival v malém francouzském měste Vienne poblíž Lyonu; zpočátku temná reflexe přechází ve světlo naděje díky svítání. Na albu zní veskrze měkký, nijak progresivní jazz, ale je skvostně zahraný a má atmosféru, která posluchače přinejmenším potěší!

Hrají:
Stefan Sirbu - klavír
Julieta Eugenio - tenor saxofon
Clovis Nicolas - kontrabas
Anthony Pinciotti - bicí