CD Daniel Grupa

Soliton Poland, 2021   04.05.2022

Polský skladatel a klavírista čekal dlouho na svoje debutové album. Dočkal se až ve 46 letech. Má za sebou studia skladby na Hudební akademii v Poznani a hudební vědy na poznańské univerzitě. V sedmnácti nastoupil do Činoherního divadla v Kaliszi. Zde byly premiérovány jeho první díla: smyčcový kvartet a Concertino pro klavír a smyčcový orchestr. Posléze spolupracoval s mnoha umělci, psal hudbu pro film a divadlo, aranžoval a instrumentoval pro symfonické orchestry, stál i za dirigentským pultem. Vystupuje s vlastním klavírním recitálem, v němž mísí klasickou hubu a jazz. Zároveň se zamiloval do hor a horolezectví. Lezl ve Vysokých Tatrách, na českých ledopádech, stanul na kavkazských vrcholcích Kazbek (5054 m n.m.) a Tetnuldi (4858 m n.m.). Od roku 2011 je uměleckým ředitelem Hudebního festivalu Frederyka Chopina v Grupově rodném Sulechowě, v letech 2015-2021 byl předsedou Horolezeckého klubu v Zieloně Góře. Je si vědom, že kombinace horolezectví a hraní na klavír není právě ideální, ale on ani bez jednoho si život nedokáže představit. Hory ho naučily poctivosti, tam se nedá nic šidit, vše se tam děje až nadoraz. A toto poznání přenesl také do hudby. „Hudba je umění extrémně citlivé na lež a faleš,“ říká. „Chci skrze klavír vyprávět skutečné příběhy.“ A debutové album to potvrzuje měrou vrchovatou. Obsahuje devět autorských skladeb. Ústředním nástrojem je tu samozřejmě klavír. Dokonce čtyři tracky jsou jen čistě klavírní. Grupa pracuje především s lyrickou náladou, minimalismem a výraznou melodičností. Melodie v jeho hudbě doslova rozkvétá. To je příklad třeba skladby Początek, v níž klavírní tóny až tryskají. Ovšem nespoléhal se pouze na klavír, účinek své hudby znásobil citlivě vybranými hosty ze světa klasiky a jazzu. V úvodní Zanim nadejdzie noc participují Marcin Gromnicki s basovým ukulele a bubeník Sebastian Mnich. Klavírní minimalismus, línou rytmiku a tesknou melodii zahušťují ambientní mračna. V melancholické Szepty kypí také smyčce kvarteta Con Affetto a trubka Patrycjusze Gruszeckého dodává emoce. Naopak smyčcový nářez a notná dávka dramatičnosti čeká posluchače ve skladbě Burza. Nechybí ani sugestivní píseň, Moja modlitwa, hodně naléhavá, vzdorná i pokorná („Neříkej mi jak mám žít...“), a to v podání Renaty Przemyk. Elektrický minimalismus, smyčce vzduté až hořlavé, fyzicky hutné piano, to vše skýtá obrovskou narativní sílu! Grupova hudba na debutu připomíná tu od Maxe Richtera, Jóhanna Jóhanssona či Yanna Tiersena; podobné budování nálady, ponor, emoce i stavba. Poslouchá se to s rozkoší, ale taková hudba už předtím zněla od celé řady tvůrců. A to je důvod, proč neuděluji plný počet recenzentských hvězdiček. Ale na kvalitě Grupovy desky to nijak neubírá!

Hrají:
Daniel Grupa – klavír, elektronika
... a hosté:
Renata Przemyk – zpěv
Marcin Gromnicki – kontrabas, basové ukulele
Sebastian Mnich – bicí
Jakub Kotowski – housle
Patrycjusz Gruszecki – trubka
Con Affetto String Quartet