Logo

8. - 12.10.2019, Hradec Králové, CZ   26.10.2019

Poslední dva festivalové dny 11. a 12.října byly nejbohatší, a také nejpestřejší. Kromě výtvarně-hudební performance v Galerii moderního umění v Hradci Králové, noční vinylové diskotéky a klavírního workshopu se udály pozoruhodné koncertní události ... V pátek odpoledne v ulicích a posléze pak večer v baru Náplavka hrál nadnárodní The Zebra Street Band, brass úderka z Amsterodamu, v níž najdeme renomovaného amerického barytonsaxofonistu Johna Dikemana. Jazzový energit sexteta rozkmital těla posluchačů nakažlivou směsí bopu, neworleánské dechovky, afrických a karibských rytmů. V kostele (Sbor kněze Ambrože) spolu v duu zahráli Michael Moore (klarinet, altsax) a Ziv Taubenfeld (basklarinet), a byl to až niterně spirituální zážitek.

The Zebra Street Band © Ester Šebestová

Michael Moore-Ziv Taubenfeld © Jura Tros

V Bio Central se představily dvě kapely, jež vycházely z hard bopu, ovšem každá jinak. Mladé britské kvarteto Binker Golding´s Band v tomto směru překvapilo, neboť tenorsaxofonista Binker Golding patřil dosud spíše k avantgardě, zvláště pak v případě dua s bubeníkem Mosesem Boydem. Jeho kvarteto nedávno vydalo debutové album Abstractions Of Reality Past And Incredible Feathers (na značce Gearbox Records), které samozřejmě tvořilo náplň festivalového vystoupení. Jeho hudba vychází z hard bopu 80. a 90.let a hra lídra silně evokuje Michaela Breckera blahé paměti. V sestavě z nahrávky došlo ke dvěma změnám; místo Joea Armona-Jonese zahrála neméně výtečně pianistka Sarah Tandy, namísto Daniela Casimira válel kontrabasista Max Luthert. Jedinou vadou na kráse byl výkon bubeníka Sama Jonese. Hrál příliš tvrdě, nekompromisně, a místy spoluhráče doslova válcoval. Když se umírnil, bylo pak pošušňáním poslouchat kvarteto vycházející britské hvězdy! Polský Wojtek Mazolewski Quintet, jako jeden z festivalových headlinerů, rozhodně nezklamal. Hrál svoji specifickou fúzi hard bopu, jazz-rocku a power jazzu, s občasnými výlety k progresivnějšímu výrazivu. Není divu, když lídr, kontrabasista Wojtek Mazolewski, založil dnes již kultovní kapelu Pink Freud. Výborný výkon podal tenorsaxofonista Marek Pospieszalski, patřičně eruptivní a free, zatímco klavíristka Joanna Duda čerpala zhusta ze soudobé vážné hudby. Pro našince byla tato kapela atraktivní o to více, že zde hraje trumpetista Oskar Török ...

Binker Golding's Band © Lukáš Veselý

Wojtek Mazolewski Quintet © Helena Herzánová

Joanna Duda © Helena Herzánová

Oskar Török © Ester Šebestová

Poslední den, sobotu, otevřela jedinečným koncertem dvojice výsostných improvizátorů – německý bubeník a perkusista Klaus Kugel a český saxofonista a klarinetista Pavel Hrubý. Jejich teprve druhé společné hraní se natáčelo pro případné vydání na albu. Hrubý střídal basklarinet a sopránku, Kugel kromě klasických bicích a drobných perkusí rozezníval rozměrný arzenál gongů, zvonů, kovových tyčí a ozvučených objektů. Vznikaly tak barevně bohaté, emotivní, kontrastní, vzrušující i ztišené, meditativní plochy, které posluchače pohlcovaly a rozechvívaly. Naopak recitál Beaty Hlavenkové navozoval pohodu, byť chvílemi smutně lyrickou. Páteří jejího vystoupení tvořila písňová pohlazení z čerstvého alba Sně (vydal Animal Music), nejčastěji na verše básníků Bohuslava Reynka a Petra Borkovce, doplněná o ukázky z předchozích, vesměs instrumentálních desek Theodoros a Scintilla. V přídavku pak došlo i na vánoční lyriku z alba Bethlehem. Hlavenková neexhibuje, je bezprostřední, upřímná, věrohodná ...

Klaus Kugel-Pavel Hrubý © Helena Herzánová

Beata Hlavenková © Lukáš Veselý

Závěrečný koncert 25.ročníku Jazz Goes To Town byl pak ve znamení free-jazzové smršti pod kuratelou čtrnáctičlenného skandinávského ansámblu Paal Nilssen-Love´s Large Unit. Zdvojené bicí a basové linky poháněly dechovou sekci a sólové chorusy, jež zvedaly ze sedadel. Úžasný výkon podali tubista Per-Ake Holmlander, trombonista Mats Äleklint a drobounká, mladičká altsaxofonistka Signe Emmeluth. Ovšem dechy v přední linii zasloužily kompletně absolutorium; dokázaly hrát nejen zdivočele, ale též unisono, v lahodných témbrech i umných propletencích. Zaplněný sál Studia Beseda vzdal kapele bouřlivý hold vestoje ...

Festival opět dokázal rozpumpovat jinak usedlé město, jakým Hradec Králové bývá po většinu roku. Jiného názoru je ale, bohužel, nové vedení města, vzešlé z loňských komunálních voleb. Na příští rok dost citelně snížila rozpočet právě na Jazz Goes To Town a podobné akce. Takže nezbývá pořadatelům (neziskovka kontrapunkt) a dramaturgovi (po pěti letech předává Zdeněk Závodný žezlo dalšímu progresivnímu muzikantovi Michalovi Wroblewskému) držet palce!

Paal Nilssen-Love's Large Unit © Lukáš Veselý

Paal Nilssen-Love's Large Unit © Helena Herzánová