CD Julius Baroš & Tomáš Baroš

Lukáš Oravec Records, 2023   14.12.2023

Toto album bylo nahráno spontánně jako dárek k sedmdesátinám legendy československého jazzu, trumpetisty, jemuž se přezdívá „Ďuso“; ano, je to Julius Baroš. Absolvent teplické konzervatoře studoval i jazzové oddělení Konzervatoře Bély Bartóka v Budapešti. Na hudební scéně je aktivní již více než 50 let; spolupracoval s Pražským Big Bandem, Big Bandem Národního divadla či Televizním Bigbandem a byl také členem Filmového symfonického orchestru. A nyní se sešel ve studiu se synem, excelentním kontrabasistou Tomášem, zvaným „Kaštan“. Je to jejich první společná nahrávka, k níž si přizvali klavíristu Jakuba Tököly a bubeníka Martina Šulce. Ve dvou skladbách se ozve altka Jana Feča. A právě tyto patří k těm nejzdařileším. Ale k tomu se ještě dostanu. Album obsahuje sedm skladeb, s výjimkou jedné jsou všechny převzaté. O hře Juliuse Baroše se mluví a píše jako o nápadité a melodické, jež snese srovnání s takovými velikány moderního jazzu jako byli Freddie Hubbard, Clifford Brown či Miles Davis. Bohužel právě toto album nic takového nedokazuje. Tedy až na onu melodičnost; jeho trubka či křídlovka je vlastně jen melodická. Jakoby klouže pouze po výrazné melodii známých skladeb, vesměs balad, takže se line uhlazená jazzová hudba, která by se dala označit jako barová; dozajista by se hodila třeba na nějakou zaoceánskou loď. Neberte to jako něco znavažujícího; jen mimo takové prostředí ta hudba prostě nefunguje. Po dobu poslechu zpříjemňuje čas, to ano, ale nic víc. Tres Palabras z pera kubánského hitmakera Osvalda Farrése (1903-1985) nic nezažehne, standard Tenderly i prosluněná Two For the Road jsou sice melodické, ale příliš popisné. Ve skladbě Februari Szerelem zaujme sólo přece jenom výbušnějšího kontrabasu. Jak jsem výše zmínil, oba tracky se saxofonem patří k těm vydařeným, neboť živějším. Jediná autorská skladba Michaela (z pera Tomáše Baroše) je vskutku osvěžující; altsaxofon má šťávu, stejně tak piano, kontrabas naopak nádherně lyrizuje. Po ní následuje Funk In Deep Freeze, a jak název nasvědčuje, aktéři byli donuceni hrát víc od podlahy. Autor Hank Mobley by byl spokojen; více než sedmiminutová coververze šlape jak má. Album uzavírá I Will Wait For You z pera Michela Legranda; Julius Baroš vyklene melodii k melancholii, jíž lze věřit, klavírnímu sólu nechybí odpich a kontrabas je tu vynikající! Škoda, že takhle nezní album celé.

Hrají:
Julius Baroš – trubka, křídlovka
Tomáš Baroš – kontrabas
Jakub Tököly - piano
Martin Šulc – bicí, perkuse
&
Jan Fečo – alt saxofon