CD Eberhard Weber

ECM Records / Divyd, 2021   28.01.2022

Německý kontrabasista a skladatel Eberhard Weber (který se mimochodem 22. ledna dožil 82 let) natočil první album pod svým jménem v roce 1973; byl to titul Colours of Chloë. Od té doby je jedním z vysoce ceněných koní stáje ECM. O rok později založil kvarteto Colours, jež hrálo až do konce sedmdesátých let a vydalo tři úspěšná alba. Členy byli Charlie Mariano, Rainer Brüninghaus a Jon Christensen, kterého pak vystřídal John Marshall. Poté úzce spolupracoval s pop-rockovou zpěvačkou Kate Bush. Koncertoval a nahrával s Janem Garbarkem, Wolfgangem Daunerem, Garym Burtonem, Patem Methenym, Ralphem Townerem, Paulem McCandlessem a Malem Waldronem. Ve svojí tvorbě vychází z jazzové improvizace, minimalismu, ambientu a klasické hudby. Měl bych ale spíše použít minulý čas; v roce 2007 utrpěl mrtvici a od té doby není schopen hrát na kontrabas. Sice hudbu dělá dál, přešel na klávesové nástroje, ale vystupuje a nahrává sporadicky. Novinka je proto archivní nahrávkou; jde o záznam sólového koncertu dne 9. srpna 1994 na festivalu ve francouzském Avignonu. Vystačil si pouze se svým upraveným kontrabasem a elektronickou manipulací, včetně smyček. Využil proto především repertoár z jeho komorně laděných alb Orchestra (1988) a Pendulum (1993). Jeho výkon na pódiu byl excelentní. Zvažoval jsem i pět hvězdiček, ale tu půlku hvězdičky jsem nakonec ubral; přece jenom jsou si některé skladby příliš podobné. Ale nepocítíte ani náznak nudy. Weber i z cédéčka dokáže udržet posluchačovu pozornost od začátku až do konce. A to je druhá polovina lyričtější než ta první, přičemž ten nejlyričtější kus zní úplně v závěru. A já osobně jsem dokonce nabyl dojmu, že v této poloze se mi líbí úplně nejvíc. Jeho kontrapunkticky bohatá hra vás pohltí ve všech skladbách. Dokáže vykreslit až mysteriózní náladu (Pendulum), nechá na plné pecky pulsovat industriálně nemilosrdné, až transovní zvuky a rytmy (Ready Out There), posléze nechává naplno rozkvést svůj kontrabas; poslechněte si třeba Delirium, v němž použije v podkresu i ambientní drone. Jedinou převzatou skladbou je na albu standard My Favourite Things, která by se Johnu Coltraneovi zaručeně líbila! Ono snoubení rytmu s melodií, jíž nechybí srdce, je až magické ...

Hrají:
Eberhard Weber – hybridní kontrabas