CD Bévort 3

Gateway Music, 2024   24.04.2024

Album Northbound představuje čtvrté album tria dánské tenorsaxofonistky Pernille Bévort. V roce 2022 i 2023 bylo vyhlášeno dokonce souborem roku v Dánsku. Mohla za to i nahrávka Live 2020-2021 (Gateway Music, 2022). Nové album je inspirované pomíjivostí života, myšlenkou, že nic netrvá věčně. Chtělo by se mi dodat, že i jedinečnost hudby tohoto tria netrvá věčně. A zatímco během životní cesty leccos sice ztratíme, ale zároveň najdeme místo toho něco jiného, Bévort 3 nic nového nenabídlo. Stále je to ten samý sound, to jest směs swingu, cool jazzu, blues, hard bopu a severských nálad, ale je bohužel již vyčerpaný. Jistě, poslouchá se to stále dobře, ale ocitáme se v těch samých zvukových krajinách co minule, s tím samým rytmickým tepem, zádumčivostí, melodičností, sebevědomím... ale již to nefascinuje. Mám totiž takový neodbytný pocit, že přibylo příliš líbivosti a předvídatelnosti, dokonce až na samém okraji smooth-jazzu. A ten bych opravdu přenechal méně kvalitním instrumentalistům. Ale přece jenom si tu v kolekci deseti skladeb náročný milovník jazzu občas přijde na své! Ať je to v zasněné baladě Northbound či neklidné Sleepwalker a naléhavé Tiny Hesitation, vypravěčský styl Bévortové je tu na výši. Její spoluhráči nezůstávají pozadu; kontrabasista Ankarfeldt vystřihne pár prvotřídních sól, ve spojení s bubeníkem von Lillenskjoldem šťavnatě swingují v Ebullient Encounter a činí impresionismus v Pending Spring napínavým. Tady chemie tria funguje. Ze zbylých tracků alba mám pak takový dojem, že ani výkony instrumentalistů nedokáží zahnat tak trochu nudu, která je v nich ale již obsažena. Kompozice jsou sice vybroušené, vycizelované, s narativním obsahem, ale témata jsou rozvíjena příliš dlouho, jakoby mělce, v jakýchsi kruzích, jež hrozí slepotou. Naštěstí tak nekončí, ale ta hranice znicotnění je příliš blízko. Summa summarum: Trio hraje dobře, ale chybí tomu oheň, vášeň, krev, pot, mléko a strdí.

Hrají:
Pernille Bévort - tenor saxofon
Morten Ankarfeldt - kontrabas
Espen Laub von Lillienskjold – bicí