CD Adam Simmons

Fat Rain Music, 2020   10.02.2021

V roce 2019 vzpomínal jazzový svět na Krzysztofa Komedu, zásadní postavu nejen polského moderního jazzu, pianistu a skladatele, od jehož tragické smrti čtyři dny před osmatřicátými narozeninami uplynulo 50 let. Dokonce i v australském Melbourne mu tamní jazzové muzikanti složili hold velkým koncertem. A to s jeho skladbami zaranžovanými saxofonistou Adamem Simmonsem pro devítičlenný soubor Creative Music Ensemble, který v roce 2004 založil. A právě ty vyšly na tomto CD, a to na Simmonsově značce Fat Rain Music. Jeho ansámbl, posílený legendárním klavíristou Tonym Gouldem, interpretoval kapelníkovy úpravy slavných Komedových kompozic (včetně Astigmatic z roku 1965, která je pro moderní polský jazz považována za tu nejzásadnější). Na koncertě hudbu doprovázely filmové obrazy, jež pořídil režisér, animátor a výtvarný designér Jean Poole v oblasti průmyslem zdecimovaného toku Merri Creek, domorodými legendami opředeného a snad nyní i vstávajícího z mrtvých. Záběry míchal živě při onom památném koncertě, inspirován hudbou. Proto je i v případě záznamu na albu uveden jako spoluautor. A kdo že je Adam Simmons? Na australské jazzové scéně se pohybuje již tři dekády. Jako fantazií oplývající hráč na saxofony, flétny, klarinety, šakuhači, fujaru a další etnické dechové nástroje působil a působí v tuctu neobvyklých formací často mezinárodního složení; hrál s Peterem Brötzmannem, Johnem Hollenbeckem, Nigelem Kennedym, Jackem Kochanem, Odeanem Popem či v Australian Art Orchestra. Jeho aranže naplno odkryly sílu a barevnost Komedových kompozic, jejich mnohotvárnost, emocionalitu a nepodbízivost. Ačkoli jsou mnohdy líbivé, nikdy nesklouznou ke kýči. Proto se také Komeda stal Polanského dvorním skladatelem filmové hudby, počínaje Nožem ve vodě (1962) a konče Rosemary má děťátko (1968). Témata z obou zmíněných filmů samozřejmě nechybějí, Sleep Safe and Warm dokonce album uvozuje; v samém závěru se blýskne osamocený Gould s bachovskou variací (mimochodem tento klavírista je považován za mistra v interpretaci J.S.Bacha). Hudba na albu osciluje mezi modálním jazzem, hard bopem a free jazzem. Ve dvou skladbách se blýskne hostující Deborah Kayser, jež se dokáže pohybovat mezi mysteriózní atmosférou a folklórními, baladickými emocemi.

Adam Simmons – tenor a soprán saxofon
Cara Taber – alt saxofon
Gideon Brazil – flétna a tenor saxofon
Gavin Cornish – trubka
Nat Grant – vibrafon
Howard Cairns – kontrabas
Niko Schauble – bicí
... a hosté:
Tony Gould – piano
Deborah Kayser - vokál