Slovo „Kompost“ ve vás na první pohled nevykouzlí myšlenku na neustále se měnící, oheň stravující subjekt schopný vás uhoupat k spánku, nebo naopak vystřelit na oběžnou dráhu. Ale moment! Začněme raději na jeho povrchu. Organický, zemitý, živý; původní změť nesčetných drobků a odpadků z králova stolu dokonale rozložená do kompaktní hmoty. Trochu funky. Občas HODNĚ funky. Kompost je prostě tohle vše.
Ale podívejme se hlouběji, právě tam začíná akce. Čím hlouběji se dostaneme, tím více se zahřívá. Reakce probíhají, neznámé veličiny kvasí. Hudební nápady se rozloží na atomy a poté znovu fúzují dohromady v zdánlivě náhodných kombinacích – ale toto šílenství má řád; tvorové rodící se z tohoto pravěkého bláta chodí, mluví, kážou. Konkrétněji: přesně toto je způsob, jakým kapely mají fungovat. Kompost 3 má všechno: vášeň, lyriku, schopnost nastoupit na někoho tak tvrdě, že má dojem, že spadne, zdánlivě nevyčerpatelný tok myšlenek a nakonec to nejlepší: skutečnou telepatii, takovou, o které jen slýcháváte. Ty zdánlivě nemožné, dechberoucí, nepochopitelné a stále se měnící věci fungují jen proto, že každý člen kapely přesně ví, co v další vteřině udělají ostatní. Nenechte se zmást: tahle kapela je nebezpečná. Obtočí si vás kolem prstu, ani se nesnažte odolávat. Pozvou vás mezi sebe a pustí tehdy, až ONI budou chtít. Ale pak zase nebudete chtít odejít vy.
Hrají:
Martin Eberle – trubka, slide-trubka a křídlovka
Benny Omerzell – klavír, varhany, Rhodes, Clavinet, syntezátory, toy piano, melodica, Manu Mayr – elektrická baskytara a kontrabas, bass-synth
Lukas König – bicí, perkuse
Za pouhých osm let kapelnické aktivity se může pochlubit třemi vlastními alby, několika studiovými projekty v roli sidemana a bezpočtem vystoupení po celém světě jen málokdo. Pianista a skladatel Gerald Clayton mezi ty vyvolené ovšem patří. Etabloval se jako jedna z vůdčích postav nastupující generace jazzových umělců, kteří se nenuceně pohybují v množství stylů, které tvoří moderní jazzový jazyk. The New York Times jej ocejchoval přízviskem „výrazná a autoritativní osobnost,“ a Clayton tak směle může nastoupit cestu k zanechání vlastní trvalé stopy v letité a bohaté jazzové tradici. Jeho nejnovější nahrávka
na labelu Concord Jazz s názvem Life Forum jej k tomu plně předurčuje.
Gerald se narodil v Nizozemsku v roce 1984 a vyrůstal v jižní Kalifornii. Své první klavírní lekce absolvoval v sedmi letech s plnou podporou svého otce, uznávaného jazzového basisty, skladatele a kapelníka Johna Claytona. Gerald se později dočasně přestěhoval do New Yorku, aby mohl studovat na Manhattan School of Music. „Věděl jsem, že se jednou budu chtít přestěhovat do New Yorku natrvalo a tak jsem naznal, že by bylo dobré zažít město na rok jako student.“ Po návratu do Los Angeles na osmnáctiměsíční pobyt za účelem dokončení studia, se do New Yorku přestěhoval natrvalo.
Hrají:
Gerald Clayton – piano
Joe Sanders – kontrabas
Obed Calvaire – bicí
